PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ A SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ

PODLE ZÁKONA č. 170/218 Sb.

 

 

STŘET ZÁJMŮ

 

Základní ustanovení

 

1. Předmět a cíl pravidel řízení střetu zájmů

 

Společnost Lautier & Partners s.r.o., IČ: 61461130, se sídlem náměstí Jiřího z Lobkovic 2311/16, Vinohrady, 130 00 Praha 3, IČ: 61461130, zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 283 64 (dále jen „Společnost“) jako samostatný zprostředkovatel v souladu se zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) uplatňuje následující pravidla pro zjišťování a řízení střetu zájmů ve Společnosti (dále jen „Pravidla řízení střetu zájmů“).

 

Pravidla řízení střetu zájmů obsahují hlavní zásady a postupy při zjišťování a řízení střetu zájmů v rámci Společnosti, jakož i osob, které jsou se Společností majetkově nebo jinak propojeny, a to zejména pro identifikaci možných střetů zájmů, zamezení vzniku střetů zájmů a případné řízení vzniklých střetů zájmů.

 

Cílem Pravidel řízení střetu zájmů je, aby při zprostředkování pojištění Společností nedocházelo k poškozování zájmů klientů a potenciálních klientů Společnosti, případně třetích osob (např. spolupracujících finančních institucí apod.).

 

Aktuální Pravidla řízení střetu zájmů jsou uveřejněna na internetových stránkách Společnosti.

 

Vedení Společnost nejméně jednou ročně přezkoumává Pravidla řízení střetu zájmů a případně přijímá vhodná opatření k nápravě eventuálních nedostatků.

 

2. Definice některých pojmů

 

·         Vázaným zástupcem se rozumí vázaný zástupce ve smyslu Zákona

 

·         Zaměstnancem se rozumí osoba, která je se Společností v pracovněprávním vztahu (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) nebo jiném podobném vztahu (dále společně jen „Pracovníci“)

 

3. Případy střetu zájmů ve Společnosti

 

Pravidla řízení střetu zájmů obsahují pravidla pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi:

 

·         Společností, jejími společníky, statutárními zástupci, Zaměstnanci a vázanými zástupci a klienty a potenciálními klienty Společnosti;

 

·         osobou, která ovládá Společnost, je ovládána Společností nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako Společnost, a jejich statutárními zástupci a zaměstnanci, případně vázanými zástupci a klienty a potenciálními klienty Společnosti;

 

·         osobami vykonávajícími část činností Společnosti na základě smlouvy o externím zajištění služeb

(outsourcing) a klienty a potenciálními klienty Společnosti;

 

·         klienty nebo potenciálními klienty Společnosti navzájem.

 

Postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů

 

4. Zjišťování střetu zájmů

 

Při zjišťování a posuzování střetu zájmů Společnost bere v úvahu, zda Společnost nebo osoba uvedená v článku 3. Pravidel řízení střetu zájmů při poskytování finančních služeb:

 

·         má odlišný zájem na výsledku služby nebo zprostředkovaného obchodu od zájmu klienta či potenciálního klienta;

 

·         má zájem na výsledku služby nebo zprostředkovaného obchodu, který má potenciál ovlivnit výsledek služby nebo zprostředkovaného obchodu na úkor klienta;

 

·         může získat finanční prospěch nebo se vyhnout finanční ztrátě na úkor klienta;

 

·         má finanční či jinou pobídku upřednostnit zájem jiného klienta nebo skupiny klientů před zájmy daného klienta;

 

·         podniká ve stejném oboru jako klient;

 

·         dostává nebo dostane v souvislosti se službou, která je poskytována klientovi, od třetí osoby pobídku v podobě peněžních či nepeněžních výhod nebo služeb.

 

Pokud střet zájmů nelze odvrátit, Společnost upřednostní vždy zájmy klienta před zájmy vlastními nebo zájmy osob uvedených v článku 3. Pravidel řízení střetu zájmů. Pokud dojde ke střetu zájmů mezi klienty navzájem, zajistí Společnost spravedlivé řešení pro tyto klienty. V případě, že spravedlivé řešení nelze zajistit, může klientovi odmítnout provedení služby.

 

5. Postupy k omezení možnosti střetu zájmů

 

Společnost má stanoveny a průběžně aktualizuje účinné postupy k omezení možnosti střetu zájmů, které odpovídají její velikosti a organizační struktuře a povaze, rozsahu a složitosti její činnosti a riziku poškození zájmů klientů. Tyto postupy jsou upraveny zejména ve vnitřních předpisech Společnosti.

 

V rámci efektivního řízení střetu zájmů Společnost:

 

·         ve vztahu ke konkrétním finančním službám poskytovaným Společností specifikuje okolnosti, které představují nebo mohou vyvolávat střet zájmů, který s sebou nese riziko poškození zájmů jednoho nebo více klientů;

 

·         definuje postupy a opatření, které jsou potřeba přijmout pro efektivní předcházení a řízení střetů zájmů; aby nedocházelo k poškození zájmů klienta;

 

·         má nastavenou takovou organizační strukturu Společnosti, kdy dochází k personálnímu oddělení

jednotlivých organizačních útvarů Společnosti (zákaz souběhu některých funkcí), které efektivně zamezují nežádoucímu toku informací a jejich případnému zneužití vedoucímu k poškození zájmů jednoho nebo více klientů;

 

·         zabraňuje případně omezuje možnosti třetích osob (např. spolupracujících finančních institucí) vykonávat neoprávněný nebo nedůvodný vliv na způsob, kterým Pracovníci zabezpečují poskytování finančních služeb;

 

·         v rámci systému vnitřní kontroly zajišťuje dohled a průběžnou kontrolu Pracovníků nabízejících a

poskytujících finanční služby jménem Společnosti;

 

·         stanovuje zásady přijímání a poskytování darů či jiných výhod jasně vymezující, za jakých podmínek lze přijímat nebo poskytovat dary a výhody a jak postupovat při přijímání a poskytování darů a výhod;

 

·         zamezuje přímé vazbě mezi platbami, včetně odměn, určenými osobám uvedeným v článku 3 Pravidel řízení střetu zájmů, které se zabývají jednou činností a platbami, včetně odměňování, určenými jiným osobám uvedeným v článku 3. Pravidel řízení střetu zájmů, které se zabývají primárně jinou činností, pokud z těchto činností může vzniknout střet zájmů;

 

·         předchází, případně provádí kontrolu souběžného či postupného zapojení osob uvedených v článku 3. Pravidel řízení střetu zájmů do činností souvisejících s poskytováním finančních služeb, pokud toto zapojení může být na újmu řádného řízení střetu zájmů.

 

6. Sdělování střetu zájmů

 

Společnost se primárně snaží předcházet vzniku střetu zájmů přijetím organizačních a administrativních opatření.

 

Společnost nesmí nadměrně spoléhat na sdělování střetů zájmů klientům, namísto přijetí organizačních a administrativních opatření, které budou efektivně předcházet jejich vzniku. Nadměrné spoléhání na sdělování střetů zájmů klientům, jako krajní opatření k řízení střetu zájmů, se považuje za nedostatek postupů Společnosti k omezení možnosti střetu zájmů.

 

Sdělování střetů zájmů klientům je opatřením, které se využije pouze v případech, kdy opatření přijatá Společností za účelem předcházení a řízení střetu zájmů nestačí k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že bude zabráněno riziku poškození zájmů klientů.

 

V těchto případech je Společnosti povinna před poskytnutím finanční služby klienta o střetu zájmů informovat. Sdělení obsahuje:

 

·         informaci, že organizační a administrativní opatření zavedená Společností k předcházení nebo řízení daného střetu zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů klienta bude zabráněno;

 

·         konkrétní popis daného střetů zájmů, který vzniká při poskytování finančních služeb;

 

·         vysvětlení obecné povahy a zdroje střetu zájmů;

 

·         vysvětlení rizik, která pro klienta v důsledku střetů zájmů vznikají a opatření přijatých ke zmírnění rizik.

 

Informace jsou poskytnuty dostatečně podrobně, aby klient mohl o finanční službě, při níž střety zájmů vznikají, učinit informované rozhodnutí. Společnost poskytne klientovi informace na trvalém nosiči informací (písemně, elektronicky), případně na internetových stránkách Společnosti.

 

 

7. Škodlivý střet zájmů

 

Společnost průběžně vede evidenci poskytnutých finančních služeb, činností a dalších situací (pojištění), ze kterých vznikl nebo může vzniknout střet zájmů, který s sebou nese riziko poškození zájmů jednoho nebo více klientů (škodlivý střet zájmů).

 

 

 

8. Hlavní případy střetu zájmů

 

Střet zájmů je v rámci Společnosti spojen s následujícími službami:

 

Zprostředkování pojištění

V souvislosti se zprostředkováním pojištění dochází ke střetu zájmů Společnosti a klienta, kdy je Společnost motivována ke zprostředkování pojistné smlouvy na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, která ji opravňuje k provizi za zprostředkování pojistné smlouvy.

Jedná se o případ střetu zájmů, o kterém Společnost informuje o klienta.

 

 

Pobídky

 

9. Definice pobídky

 

Specifickým případem střetu zájmů jsou tzv. pobídky. Společnost nesmí při poskytování finančních služeb (pojištění) přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo jinou peněžitou nebo nepeněžitou výhodu (pobídku), která může vést k porušení povinnosti Společnosti jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu klientů nebo k porušení povinnosti řádného řízení střetu zájmů.

 

Pobídkou se rozumí i neobvyklá úplata za poskytovanou službu nebo jakékoli poskytnutí neopodstatněné výhody finanční, materiální nebo nemateriální povahy.

 

Společnost přistupuje k řízení pobídek stejným způsobem jako u jiných střetů zájmů. To znamená, že Společnost zajišťuje identifikaci pobídek, činí opatření proti jejich vzniku a případně provádí jejich efektivní řízení, přičemž zohledňuje odlišnosti právní úpravy pobídek v jednotlivých oblastech finančního zprostředkování.

 

Společnost v obecné rovině rozlišuje tyto kategorie pobídek, které smí poskytovat nebo přijímat:

 

-        Klientské pobídky (přípustné bezpodmínečně)

Pobídky, které jsou hrazeny klientem, za klienta nebo jsou vypláceny klientovi, kterému je finanční služba určena.

 

-       Provozní pobídky

Pobídky, které umožní poskytování služeb, nebo které jsou pro tento účel nutné a které jsou přípustné v případě, že jejich povaha není v rozporu s povinností jednat s odbornou péčí.

 

Mezi tyto pobídky patří např.:

-  platby za účetnictví, právní a daňové služby,

-  náklady spojené s plněním povinností vůči České národní bance (správní poplatky, náklady na

systém pro výkaznictví aj.) a vůči klientům (tisk informačních sdělení atd.),

-  poštovní a jiné poplatky za komunikaci,

-  poplatky spojené s vedením účtu v bance,

-  školení předepsaná právními předpisy (např. AML),

-  pojistné na pojištění odpovědnosti Společnosti.

 

-       Ostatní pobídky

Ostatní pobídky, které nespadají pod provozní pobídky, hrazené třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytované třetí stranou či za třetí stranu, které jsou přípustné v návaznosti na splnění zákonných následujících kumulativních podmínek.

 

-          Klient byl před poskytnutím služby jasně, srozumitelně a úplně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud je nelze zjistit předem.

-          Pobídka přispívá ke zlepšení kvality poskytované služby

-          Pobídka není v rozporu s povinností Společnosti poskytovat služby s odbornou péčí.

 

Společnost vede seznam konkrétních pobídek, přičemž na žádost klienta sdělí podrobnosti k jednotlivé pobídce.

 

Vnitřní plnění v rámci Společnosti, které zahrnuje např. odměňování Pracovníků (Vázaných zástupců) vybavení pobočky apod., není pobídkou. Přijetí nebo poskytnutí pobídky Pracovníky Společnosti mimo tento vztah se přičítá Společnosti.

 

10. Formy konkrétních pobídek ve Společnosti

 

V konkrétní podobě Společnost přijímá následující pobídky.

 

Zprostředkovní pojištění

Odměna (provize) hrazená Společnosti pojišťovnou za zprostředkování uzavření pojistné smlouvy a související činnosti. Odměna se obvykle skládá ze sjednatelské provize a následné provize.

Na žádost Zákazníka Společnost upřesní způsoby svého odměňování.

 

Dary a jiné výhody

 

Společnost a její Pracovníci mohou přijímat od třetích stran dary a jiné výhody (např. dárkové poukazy, slevové kupony, zájezdy, kulturní akce, poskytnutí mobilního telefonu) pouze v případech, že tyto nenarušuji povinnost poskytovat finanční služby s odbornou péčí a nenarušují řádné řízení střetu zájmů. O všech nabízených darech a výhodách musí být informováno vedení Společnosti, které posoudí jejich soulad se zásadami stanovenými v tomto vnitřním předpise a informuje o jejich přípustnosti Pracovníka.

Ustanovení se neuplatní na malé nepeněžité výhody, zejména v podobě marketingových a školících materiálů a vzdělávacích a společenských akcí spolupracujících finančních institucí, které nenarušují řádné řízení střetu zájmů.

Pracovník nesmí poskytovat žádné vlastní dary či jiné výhody klientům. Jménem Společnosti, lze poskytovat klientům pouze ty výhody a ve výši, které byly předem schváleny statutárním orgánem Společnosti.

Přijetí či poskytnutí daru či výhody Pracovníkem v rozporu s výše uvedenými pravidly bude považováno za podstatné porušení pracovních povinností.

 

SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ

 

Společnost provádí svou činnost prostřednictvím zaměstnanců, vedení Společnosti a vázaných zástupců.

 

Vázaní zástupci pracují ve Společnosti v standardním obchodním vztahu a jejich odměna je tak závislá pouze na jejich výkonnosti a činí vždy procento z makléřské přijaté provize. Společnost je nijak nemotivuje nad rámec smlouvy uzavírat obchodní případy, které by mohly odporovat morálním zásadám, etice, či by odporovali vnitřním předpisům Společnosti a neváže případnou odměnu na počet sjednaných obchodních případů.

 

Zaměstnanci pracují za sjednanou mzdu. Jejich případná odměna je závislá na plnění pracovních úkolů a hodnocení vedení Společnosti. Společnost je nijak nemotivuje nad rámec pracovní smlouvy uzavírat obchodní případy, které by mohly odporovat morálním zásadám, etice, či by odporovali vnitřním předpisům Společnosti a neváže odměnu na počet sjednaných obchodních případů

 

 

V Hodoníně, dne 10.6.2022

        

Lautier & Partners s.r.o.